Trošku se nám zakoktává

Koktavost, latinsky balbuties, patří mezi obtíže, které souvisí s narušením plynulosti řeči. Jaké jsou příčiny jejího vzniku, kdy se začínají objevovat problémy a co patří mezi varovné příznaky? Těmto otázkám se budeme věnovat v dnešním článku.

Když tříleté děti opakují slabiky

koktavost1Mezi třetím a čvrtým rokem dítěte (někdy i dříve) mluvíme o období takzvaných vývojových (fyziologických) dysfluencí. Dysfluence znamená, že plynulost řeči je nedobrovolné, neúmyslné a nekontrolovatelně narušována. Typickým projevem je například opakování slabik (kokokostka). Tyto fyziologické dysfluence se objevují jen u některých dětí. U většiny těchto dětí se plynulost řeči po třech až šesti měsících sama upraví. U ostatních dětí obtíže přetrvávají a přechází do počínající koktavosti.

Dojde-li v tomto období k působení rizikových faktorů, dítě je koktavostí vážně ohroženo.

Typické projevy

Mezi typické projevy koktavosti patří:

  • opakování slabik, hlásek, slov, slovních zvratů (já bychjábych)
  • prodlužování hlásek, ale také slabik  (Pááááátrik)
  • přerušovaná slova (Pa   trik)
  • tiché pauzy (což je nápadná, nesprávně lokalizovaná pauza –  —–Hana)

Příčiny vzniku

Tradičně byla koktavost vymezována jako neuróza řeči – tedy vznikající na psychickém podkladě. Současná logopedie již od tohoto pojetí upouští, protože výzkumy přinášejí nové poznatky. Příčina vzniku koktavosti nebyla dosud stoprocentně potvrzena, nicméně vědci zjistili, že na vzniku této poruchy se podílí celý komplex příčin. Nejedná se tedy o příčinu izolovanou.

Nejčastěji se jako příčina uvádí dědičnost nebo orgánový základ. Mezi příčinami na orgánovém základě bývá uváděn opožděný vývoj levé mozkové hemisféry a následná pravohemisférová dominance pro řeč. Další příčinou mohou být neurologické faktory, které jsou zmiňovány v souvislosti s poškozením mozku v těhotenství a v průběhu porodu. Ke koktavosti může dojít u nedonošených novorozenců v souvislosti s nevyzrálostí a poškození centrální nervové soustavy. Další uváděnou příčinou může být acidobazická nerovnováha krve.

Psychické trauma může být přitěžující okolností, není však příčinou

Koktavost není důsledkem citového traumatu, i když řečový mechanismus některých dětí je k poruchám plynulosti náchylnější. Dříve se například říkalo, že dítě začne koktat potom, co se lekne čerta. Některé děti jsou opravdu náchylnější, zvláště okolo 3-4 roku, kdy některé děti procházejí obdobím tzv. fyziologických dysfluencí. Pokud nastanou přitěžující okolnosti, dítě může být ke koktavosti náchylnější. Psychické trauma tedy může být přitěžující okolnost, ale podle odborníků není příčinou.

Vliv okolkoktavost3í

Sociální prostředí (včetně nevhodných přístupů k dysfluencím ze strany rodičů či jiných členů rodiny, učitelů a vrstevníků) může fungovat jako činitel fixující koktavost, může koktavost zhoršovat, ale nevyvolává ji.

Rodiče a ostatní členové rodiny mohou podstatně pomoci například tím, že vytváří klidné, neuspěchané rodinné prostředí, nechávají dítě domluvit, neskáčou mu do řeči, nemluví za dítě, zpomalí vlastní způsob řeči, případně přestanou dítě předvádět návštěvám (Pojď Aničko, řekni jim tu říkanku).

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory, které mohou signalizovat nebezpečí možného vzniku koktavosti patří

  • koktavost v rodině, rodinná dispozice
  • nevyzrálost nervové soustavy v důsledku nedonošenosti
  • náhlé životní změny (vstup do mateřské školy, základní školy, úmrtí v rodině, rozvody)
  • neurotizace (nevhodné výchovné prostředí – nejednotná výchova, neshody a hádky v rodině; hospitalizace)
  • nevhodný způsob komunikace s dítětem: projevy netrpělivosti při poslechu, co dítě říká; přerušování při řeči (skákání do řeči, dopovím to, co si myslím, že chce říct), kritické poznámky a výsměch, časový tlak

Kdy se začínají objevovat problémy

Koktavost ve většině případů začíná v předškolním věku, vzácněji v období prvních školních let (mezi 6. – 8. rokem), sporadicky v pubertě (mezi 12. – 14. rokem) a zcela ojediněle v dospělosti.

koktavost2Varovné příznaky

  • mnohočetné opakování části slov nebo první hlásky slabiky
  • prodlužování hlásek
  • pozorovatelné napětí ve tváři, svalstva na krku, třes rtů či jazyka
  • nekontrolovatelný pohyb rtů a jazyka
  • změny ve výšce a síle hlasu
  • blokáda dechu
  • obtíže s udržováním dechového proudu
  • neobvyklý počet pomlk
  • nahrazování slov jinými (problém třeba s hláskami: m, b, c, p)
  • opis slova (jak to jinak vyjádřím)
  • různé neběžné pohyby rukou, nohou a celého těla

Příznaky koktavosti jsou značně proměnlivé, nepředvídatelné a zcela individuální.

Potíže mohou narůstat při rozhovoru s neznámými lidmi, nadřízenými, autoritami, netrpělivými lidmi nebo třeba při telefonování. Na obtíže s plynulostí může mít vliv únava nebo výkyvy počasí.

Kdy k logopedovi

Pokud máte doma dítě, které zadrhává či zakoktává, návštěvu logopeda zbytečně neodkládejte.  Včasná terapie může velmi pomoci.

Jak se chovat k dítěti, které začalo zadrhávat či koktat, se budeme věnovat v příštím díle.

Mohlo by se vám líbit...

Google+

Používáme cookies pro zlepšení našich služeb a jsme povinni Vás o tom informovat. Používáním stránek souhlasíte s použitím cookies.. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close